„Dám“ to nebo „nedám“? SRDCE mi napoví!

Jsem internetový introvert a pouštím se do „dobrodružství“ – nějakým (pro mě) kontrolovaným způsobem vstoupit do virtuálního prostoru. Vytvořil jsem si „soukromé“ stránky. Jejich účelem je pouze si „osahávat terén“, zkoušet, učit se a sdílet ideu, že i po padesátce se člověk může stále měnit k lepšímu, obnovovat svou vizi, učit se a žít SRDCEm. „Marketingový“ titulek by zněl „Objevte 5 zásadních prvků své životní cesty„.

Pro mě to znamená:

  • Sebevědomí – ve smyslu vědomění si sebe sama a života tady a teď, s vnímáním každého barevného okamžiku (i když sedí člověk za stolem a datluje do klávesnice počítače). Není to sebevědomí někdy chápané jako přehlížení a nafukování ega.
  • Radost – ve smyslu promítnutí sebevědomí do každodenních činností, výzev a tvorby. Takové prožívání radosti je výrazem orientace zevnitř ven (v terminologii Stephena Coveyho). Mnohdy přicházíme o drobné pocity radosti a štěstí práve díky nevědomí, když si náš autopilot přehrává nářky, většinou podmíněné vnějším světem. Aktuálně to může být třeba přechod na letní čas, krize v Řecku, chování fotbalového „letce“, sparťana Lafaty apod.
  • Dary – můžeme (měli bychom) je poznat každý z nás. Třeba v našem dětství. Nebo i v 50 letech. A klidně i později. Uvědomění si darů (= darovědomí) a radost z nich je něco, co má naše vnitřní dítě rádo a co jej potěší. Stále to vidím a vnímám na příkladu své milované dcerky – pubertálního dítěte. Její dary jsou úplně na jiném konci spektra, než ty mé, ale je to ona, kdo se s tím lépe sžívá (je v „poho“), ne já (Proč se ksakru neučí matematiku a hraje si na laboratoř?)
  • Celistvost – jednota bytí, osobnosti, rozumu, citu a těla… Cesta k této metě se zdá být jednoduchá – uvědomění si sebe sama a radosti z využívání svých darů nebo chcete-li talentů. Mnozí jsou (nebo se domnívají, že jsou) v padesáti celiství. Já si to o sobě nemyslím a je to pro mě výzva. Proto se třeba učím zvládat tzv. systemické koučování, abych pochopil, jak funguje systém, co nás přesahuje a co přesahujeme my. Protože na té nejvyšší úrovni Vesmíru (Jsoucna, Boha, Přírody…) jako systému je, podle mého přesvědčení, vše celistvé.
  • Elán – nebo taky Energie je pověstnou alfou a omegou tlukotu SRDCE, o kterém se tady rozepisuji. Kromě několika jedinců na této planetě, podle mého názoru potřebujeme jako lidé (já za sebe zcela určitě) mnoho alfa energie. Pak si můžeme uvědomovat svou existenci, být schopni se radovat, využít svých darů ve prospěch svůj a k užitku druhým. Dokážeme-li to, stáváme se celistvými. Ze tohoto zdroje (= celistvosti) generujeme další energii a elán. A to je výsledná omega celého procesu této Cesty SRDCE. Jistě bude příležitost se o mnoha perspektivách tohoto pohledu rozepsat v dalších dnech a týdnech.

S tímto SRDCEM se vrhám vstříc své nové vizi, abych zúročil rituál Vision Questu, který jsem absolvoval v létě 2014, už jako padesátník. Tehdy jsem šel „hledat své SRDCE“ a po návratu jsme přišel „dát pravdu svého SRDCE“. Díky Vašku a Zdeňku a chlapi. Tak snad to „dám“.

A Vy/Ty? Co je Vašim/Tvým SRDCEm? Jaké jsou Vaše/Tvé Dary? Co Vám/Ti dělá Radost? Kolik si toho z denního či nočního (bary nebo sny) života uvědomujete/uvědomuješ? Nakolik se cítíte/cítíš být Celistvým/Celistvou? Zkus třeba škálu od 0 do 10. A kolik máte/máš Elánu nebo Energie na svou vlastní cestu SRDCE? Napiš(te). To dáte/dáš!!!

Napište komentář